Reflexe po události: Nachdenken Nikolaje Lobkovic jako filozofický metod Konceptuace „reflexe po události“ (Nachdenken) u Nikolaje Lobkovic (nar. 1931) představuje nejen jeden z filozofických přístupů, ale základní kámen jeho hermeneutického metodu, zvláštní pozici myšlení, vědomě distancovanou od utopického projektování budoucnosti a orientovanou na osмыšlení již stalo se. Tento přístup, vyvinutý v kontextu kritiky marxismu a totalitních ideologií 20. století, zdůrazňuje skromnost, zodpovědnost a historickou konkrétnost filozofického rozumu. Současnost Nachdenken: odmítnutí spekulace ve prospěch reflexe Termin Nachdenken (doslova „po-myslení“) Lobkovic protivuje dvěma dalším modusům myšlení: Spekulativní myšlení (Vordenken, „do-myslení“). To je myšlení, které se snaží před-předpisovat realitě zákony, konstruovat budoucnost na základě a priori schémat (hegelianismus, marxismus, jakákoliv utopická ideologie). Jeho nebezpečí spočívá v násilí nad konkrétností historie a individuální svobodě, v nahrazení živého zkušenosti abstraktní modelou. Analitické myšlení (Zerdenken, „roz-myslení“). Charakteristické pro pozitivistickou vědu: rozdělení celku na části, hledání kauzálních vztahů. Je to nezbytné, ale nedostačující pro pochopení smyslu událostí, jejich významu pro člověka. Nachdenken je třetí cesta: pozorné, netrpělivé osmyšlení toho, co již stalo se, s cílem pochopit ne „jak?“, ale „co to znamená?“ a „co nám to učí?“. To je myšlení, které: Přijímá událost jako danost, nezkouší ji za účelem „opravit“ nebo přizpůsobit schématu. Uznává svobodu účastníků události, přiznávajíc, že jejich činy nebyly předurčeny logikou historie. Je zaměřeno na zjištění smyslu, ne na stanovení zákona. Historicko-filozofické kořeny: od Aristotela po Gadamera Lobkovic umisťuje Nachdenken do širší tradice, protihegelovské spekulativní filozofii historie. Aristoteles a phronēsis (praktická moudrost). Phronēsis je schopnost přijímat správná rozhodnutí v konkrétních, nepředvídatelných situacích, za ... Read more